» Den 1, Plitvice

Den 1, Plitvice

Tak dneska máme za sebou první den. Pro pořádek ale zmíním ještě nějaké detaily ke včerejšímu příjezdu.

Cesta trvala asi 11 hodin. To je oproti odhadu z navigace asi o tři hodiny více. Ale je fakt, že jsme to moc nehonili, psi jsme nechali občas i vyčůrat a taky (protože jsme lakomí jako Kája) jsme nezaplatili ve Slovinsku dálniční známku a odsoudili se tak k jízdě kančími stezkami od Mariboru až do Záhřebu… Jízda byla docela v pohodě, sněhová vánice jenom okolo Grazu a krom toho, že jsme na chorvatských hranicích trčeli v zácpě asi 45 minut, nám ani přejezdy hranic nečinili sebemenší potíže.

Teďka bydlíme ve vesnici Smoljanac u Plitvických jezer. Je to tu krásné. Jediná nevýhoda je, že navigace sem netrefí ani podle názvu (přestože ho zná a vesnici zobrazí na mapě správně) a ani podle souřadnic. To nám způsobilo včera večer malé, asi třicetiminutové zpoždění v dojezdu, kdy už byla chuť na pivo tak velká, že bylo li by zpoždění jenom o trochu větší, zážitek s blouděním mezi místními pahorky až nepříjemný 🙂

Ráno jsme se vydali na výlet na Plivická jezera… no jak jinak, když už jsme tady… Vzhledem k tomu, že zde opravdu mrzne a sněhu je místy opravdu hodně, byla otevřena jenom oblast spodních jezer. Škoda. Ale aspoň je o důvod víc se sem vypravit ještě někdy příště. Každopádně chorvati nemožnost prohlédnout celý park kompenzují polovičním vstupným, což je od nich hezké. Vzhledem k tomu, že se jednalo o poloviční z již zlevněného, zimího, tak nás to ani moc nestálo. Psi měli kupodivu vstup zdarma 🙂 Počasí nám docela přálo, nesněžilo a nebylo -4°, jak hrozila předpověď a dokonce chvilkama i vysvitlo sluníčko. Vzhledem k tomu, jak byly schody a cestičky pokryté sněhem a ledem, se moc nedivím, že to nebylo (z bezpečnostních důvodů) otevřené celé.

Protože nám však procházka kolem jezer trvala méně, než jsme očekávali, rozhodli jsme se dojet nakoupit a navečeřet se někam do civilizace. Zvolili jsme město Slunj, které jsme včera projížděli a připadalo nám pěkné a nebylo to nijak daleko. Zastavili jsme se v nějakém bistru, kde jsme si dali pizzu (na fotkách je vidět, jak se Dita tvářila když se těšila na jídlo a jak potom) a pak se vydali na prohlídku města. Město je opravdu pěkné. Hodně členité, hodně vody, samý vodopád a tak… Nedovedu si ale představit, jak to vypadá v létě, kdy musí městem blouznit tisíce turistů, kteří zde vzhledem k počtu parkovacích stáních jistě jsou 🙂

Než se setmělo, tak jsme dorazili za krásných červánků zpět na ubikaci, kde jsme se zahrabali do peřin a pijeme Plzeň a Kpt. Morgana, Dita si čte o skákání přes kaluže a já píšu svůj blogísek…

Jiří Korec Up