» Den 11, První procházka Athénami

Den 11, První procházka Athénami

Dneska jsme vyrazili na procházku po Athénách. Nevyrazili jsme brzy ráno, ale spíš k polednímu. Snídali jsme pěkně zvolna a taky venčili psi. Naštěstí jsme našli pěknej klidnej plácek na venčení psů kousíček od hotelu. Ani místních plemeníků lačnících po styku s naší malou prodejnou pudlinkou tam není moc a na toho jediného stačila plašivá gesta nohou.

Už když jsme vyrazili, tak nám připadali ulice v okolí hotelu nějaké světlejší a čistší. Možná nám ten včerejší dojem umocnilo to, že to bylo den po silvestru, nejezdilo metro a úplně všechno bylo zavřené. Dneska jsme krom jednoho pašáka, co si něco po ránu pral do žíli, moc zoufalců neviděli. Všude bylo spousta policajtů a turistů a prodejců cetek a tak to vypadalo jako normální centrum plné turistů. Prostě i ty špinavé ulice ze včera vypadali úplně jinak, když místo šedých plechových okenic tam byly bary a obchody…

V samém srdci turismu jsme si vystáli dost dlouhou frontu na lístky do Akropole. Lístek stojí 12E, ale platí 4 dny a je platný pro vstup do dalších asi 6ti památek, takže žádná zlodějina… Takže krom té fronty jsme byli spokojeni. Akropole je krásná stavba a je z ní úžasný výhled na všechny strany na město a památky pod ním. Procházeli jsme se tam asi hodinu a pak vyrazili dál na okružní cestu. Protože jsme tu ještě zítra, tak jsme nijak nespěchali a nechali si nějaké památky i na zítra.

Později odpoledne jsme se vrátili do hotelu, abychom vyvenčili psy, dali pivko a svačinu a podivali se zevnitř do očních víček, jestli tam není něco zajímavého. Po krátkém odpočinku jsme pokračovali již se stativem na večerní procházku. Protože ještě nebyla tma, tak jsme dohasínající sluneční paprsky pozorovali při procházení místního blešáku. Mají tu opravdu hodně pěkných a nápaditých cetek. Škoda, že nejsem mladý umělec, páč by mě tu mohlo lecos inspirovat 🙂

Pak se tiše, ale neodvratně snesla tma. Připravil jsem stativ a Dita svou trpělivost. Udělali jsme takové pěkné kolečko kolem Akropole. Ono tu totiž krom těch pár velkých památek není osvětlené vůbec nic. Ale zase to co osvětlené je, tak stojí za to. Večerní procházku jsme zakončili v indické restauraci a dali si výborné kary… tentokrát ne take away, ale tam.

Nyní už zažíváme u pivka v hotelovém baru, psi vyvenčení a nakrmení, prostě pohoda všedního dovolenkového dne.

Jiří Korec Up