» Den 13, Epidavros a Nafplio

Den 13, Epidavros a Nafplio

Dnešní den začal skoro stejně jako předchozí dny v Athénách. Dovolenkový budíček, venčení a snídani. Co však bylo jasné už od rána a co vnášelo neklid do ranní pohody, že pán neodjel… kokot! Paní z recepce nenechala pro svého ranního nástupce žádný vzkaz a tak po sbalení všech věcí musel denní pán z recepce poprosit majitele vedlejšího obchůdku, aby si popojel svou starou herkou, která parkovala před náma a pomohl nám tak aspoň o 20cm. Pán měl skrze svou tisíciletou spojku trochu problém manévr uskutečnit, ale nakonec se to povedlo a já jsem po několika zhoupnutích z řady vyjel… ufff….

Pak jsme využili výborných řeckých dálnic a jeli do starověkého města Epidavros, kde mělo být veliké divadlo. Na navigaci to šlo nastavit v pohodě, jenom to nebyl ten správný Epidavros. Ještě že mám Ditu a ještě že Dita má mapu. Jo a taky to bylo hodně pěkně značený, takže bychom asi úplně nezabloudili.

Na místo jsme dorazili asi za hoďku a půl (trochu jsme pobloudili ještě v Athénách). A co k tomu říct… no šutry a hlína :))) Ale né, divadlo bylo fakt pěkný a fakt velký. Zbytek vykopávek byl ve fázi vykopávání, ale i tak se snažili zaujmout turistu alepoň poutavými tabulemi s popisem šutru na který zírá 🙂 Nejlepší na tom bylo, že celá atrakce je připravena na odbavení tisíců návštěvníků, kteří do areálu vstupují šesti paralelními turnikety a močí na toaletách o dvaceti pisoárech a nespočtu kabinek. Teďka tam bylo turistů tak 10 a z toho jsem močil asi jenom já, takže opravdu žádnej nával 🙂

Potom jsme jeli na místo našeho dnešního spočinutí. Nafplia. Cesta trvala asi 30minut od Epidavrosu, ale trochu jsme si ji protáhli doplňováním zásob chlastu, oliv a sýrů v místním supermerkatoru. Ubytování jsme našli bez většího problému a je fakt super. Bydlíme na samém konci poloostrova se starým městem, s výhledem na moře a vlastním náměstím 🙂 Potom jsme vyrazili do města na gyros. Krom toho, že jsme našli restauraci, kde nám udělali skoro-gyros s sebou, jsme taky zjistili, že tu mají super velkou pevnost.

Na pevnost jsme začli šplhat s tím, že ač bude již zavřená, skoro-gyros spořádaný ve výšce pevnosti nám dodá větší sílu 🙂 Bylo tomu tak. Všechno jsme snědli a došli až k prvním zamčeným dveřím. Pak jsme po pár fotografiích nastal sestup na pěší zónu vedoucí po pobřeží kolem poloostrova zpět k našemu hotelu. Bylo to moc pěkné… západy slunce u moře… něco pro našeho kamaráda Ondru 🙂

Pak už jenom venkovní terasa, olivy a místní pálenka z vína, kterou jsme ještě neměli tu čest ochutnat. Jo…. a blogísek 🙂

Jiří Korec Up