» Den 20, Dubrovnik

Den 20, Dubrovnik

Přežili jsme noc. Odrolili jsme jinovatku, od podlahy odtrhly přimrzlé části našeho vybavení a hrdě vypnuli klimatizaci – která ač ze sebe přímo zimu netlačila, rozhodně v roli topení úplně zklamala. Protože jsme tentokrát přežili jenom o chlup, tak jsem se rozhodli neotálet, nasnídat se vytvořit synonynum strašidelné zimi “Kaduku” a vyrazili vstříc hraničnímu přechodu Sukobin, kde jsme minule tak bloudili.

Tentokrát jsme nebloudili, hranice jsme překročili docela v pohodě, akorát celníci byli protivnější než obvykle a chtěli vidět i papíry od psů a pokračovali dál na sever. V Kotoru jsme si naplánovali zastávku v našem oblíbeném supermerkatu, abychom nakoupili nějaké zásoby na cestu. Jak jsme si naplánovali, tak jsme udělali.

Pak už jenom další hranice, ještě protivnější celníci, kteří snad kdyby zrovna nerabovali bágly nějaký ruský rodině, tak by rabovali bágly nám. A taky chtěli vidět papíry od psů a dokonce i můj řidičák… ale prošli jsme… a do cíle dnešní cesty zbývalo 30km.

Pršelo, takže vyhlídky na pěknou procházku byly mizivé. V Dubrovniku jsme to našli (podle navigace a pána na ulici) docela snadno. Ubytovali se v takovém pěkném stylovém kamenném domku. Apartmán je hodně prostorný, s velkou postelí nad kterou visí ještě větší obraz Ježíše. To bohužel přesouvá nějaké z plánovaných činností pouze pod deku 🙂

Vyrazili jsme do starého města s vidinou pouze slabého deště a nějakého fastfoodu. Obojí se nám splnilo a tak vycházka byla nakonec docela příjemná. Co mě ale překvapilo byla cena pivka k hamburgru. Pivo prostě stálo víc, než menu s hambáčem… takhle se musí na turisty… ceny hambáčů tam byly všude, ale cena pivka nikde :)) Pak jsme zkoušeli najít vstup na hradby, ale ten byl bohužel zavřenej a navíc začínalo pršet víc a víc. Tím byla naše odpolední procházka ukončena a začal volný večerní program v pokoji se psy a Jéžíšem 🙂

Jiří Korec Up