» Den 4, Kotor

Den 4, Kotor

Dnešní den jsem se probudili do podmračeného rána. Vzhledem k tomu, že hlásili déšť, tak jsme si úplně velké naděje na hezké počasí nedělali. Vzhledem k tomu, že zde silničáři úplně rozkopali silnici do města a mi nemůžeme jezdit na výlety autem, rozhodli jsme se dnes pro prohlídku starého města a Kotorské tvrze. Co se ještě té rozkopané silnice týká, tak doufáme, že se nedostanou k výjezdu z našeho parkoviště dřív než odjedeme… nevím co bychom pak dělali. Už teď si budem muset zajet naprosto příšernou uzonkou pobřežní cestou okolo zálivu asi 20km.

No nevadí. Cestou do města jsme navštívili zdejší supermarket a nakoupili místní pochutiny, abychom si to tu také užili trochu gastronomicky. Byli jsme překvapeni kolik tu je budov na prodej a kolik je tu staveb úplně opuštěných. Krásným příkladem je hotel Fjord, který mi byl námětem na několik fotografií. Taková monumentální stavba, že by se mohl klidně člověk zbláznit jako Jack Nicholson v Overlooku 🙂

No tak dál. Staré město Kotoru je obehnané hradbami a vnitřek je opravdu krásný. Nejlepší na tom je, že sebeobskurnější stavba je nějak obydlená nebo využitá. Spleť uzonkých uliček vedoucích na malá náměstí, kde jsou decentní obchůdky se suvenýry, kavárny nebo restaurace opravdu stojí za prošmejdění. Ze starého města vedou také dva vstupy do tvrze, která se tyčí nad starým městem skoro až do nebes 🙂

Tam jsme se také po nějaké době zevlování městem vydali. Cesty jsou tam rozděleny na tři kategorie. Snadné, riskantní a nebezpečné. Už když jsme se začali drápat nahoru, tak nám bylo jasné, že je využijeme všechny. Také tam bylo varování před hady a infarktem z příliš veliké námahy. Tomu je prý třeba předcházet častým odpočíváním. Tak jsme si tedy po tom, co jsem došli asi do první třetiny udělali řádný piknik z dobrot co jsme nakoupili a místními pivky. Cesta vzhůru je opravdu strmá a kameny byly hodně kluzké, ale vedle cestičky je takové docela pěkné schodiště, takže to nakonec až tak akční nebylo. Jó kdyby byl sníh a led, tak bychom asi pár padlých potkali 🙂

Celá pevnost je vystavěna na několika terasách a ve svých dobách to musela být stavba opravdu monumentální. Dnes ve spodních částech zbývají pouze obvodové zdi, ale i tak to rozhodně stojí za to. Jo co jsem ještě nezmínil, neplatí se žádné vstupné 🙂 Nahoře se třepe vlajka a jsou tam dokonce zachovalé nějaké budovy. Po celý výstup nám hodně foukal vítr, kdesi nad zátokou asi pršelo, ale na nás nespadla ani kapka. Když jsme zdolali vrchol, tak jsme se vrátili do hotelu, kde jsme poobědvali místní speciality a otevřeli místní víno a taky se trochu prospali (já).

Když se setmělo, vydali jsme se na večerní procházku – tentokrát bez psů, které jsme vysílené celodenním beháním po rujnách do kopce a z kopce nechali na pokoji. Pevnost je opravdu nápaditě osvětlena a celé to je prostě super. Procházku městem jsme zakončili v kavárně, kde protože neměli žádné místní kafe, doplnili běžné preso alespoň místním rumem. Jeho chuť byla rozhodně překvapivá a alespoň víme, že přestože se prodává v hezkých lahvích, jako suvenýr domů ho kupovat nebudeme 🙂

Jiří Korec Up